Ředitelé zeměkoule

S historikem profesorem Jacquesem Rupnikem jsme tentokrát začali netradičně. Třeba tím, co má rád na dovolených v Česku. V čem jsou naše hory jiné než úctyhodné Alpy. Přišla řeč na francouzské trhy v Provence, a dokonce jsme probrali i mistrovství světa ve fotbale. A o čem jsme řečnili dál? Poslouchejte a nechte se překvapit.

S básníkem, historikem a publicistou Milošem Doležalem jsme rozprávěli hlavně o Vysočině. Například i o jejím názvu – proč je to Vysočina, a určitě ne Českomoravská vrchovina. Probrali jsme Bohuslava Reynka, číhošťský zázrak, Mahlera, Humpolec i Kaliště, protinacistický odboj v kraji, hilsneriádu a mnoho dalšího.

S architektem, hercem a příležitostným básníkem Davidem Vávrou jsme probrali jeho rodný Braník a Dobešku, tedy místo, kde žije od narození. Mluvili jsme takřka o všem pražském, ale hlavně o nových odvážných stavbách a velkých gestech. Také o Šumných městech a o tom, co dali čeští architekti světu.

Se zpěvákem Visacího zámku Janem Haubertem jsme probrali jeho dětství v Janovicích u Rýmařova nebo Žluticích i karlovarské gymnázium. Probrali jsme, jak se dostal k muzice, i začátky kapely na strahovských kolejích. S frontmanem kapely, která hraje ve stejné sestavě už 43 let, jsme samozřejmě mluvili i o tom, co je dnes známka punku.

S Davidem Černým jsme v podcastu probrali všechno možné. Výškovou budovu ve Stodůlkách s obřím vrakem zrezivělé lodi, která právě získala stavební povolení. Obchodní dům Máj a fialovou barvu zavěšených letadel. Spolupráci s developery, postoj k veřejným penězům i Dvorecký most. Vášeň pro létání, elektrickou monokolku a věčně rozkopanou Prahu. Přišla řeč i na pracovní vytížení a (ne)schopnost odpočívat.

S politologem Josefem Mlejnkem jsem chtěl původně mluvit o všem možném a ukrajinsko-polskými vztahy a jejich historií jen začít. Ale bylo to tak zajímavé a strhující, že jsme zůstali takřka výhradně u toho – také proto, že znalosti hosta představují nekonečný a živý gejzír a matérie je to skutečně festovně komplikovaná. Nakonec však přece jen došlo třeba i na Bulgakova nebo Katyň.

S bývalým velvyslancem ČR v Izraeli a bývalým prvním náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem si povídáme především o Izraeli a taky o jedinečném českém přátelském vztahu k této zemi. Dozvíte se, proč má Jiří dojem, že v Izraeli oslabuje vláda práva. Řeč přišla i na Irán, Hormuzský průliv, válku na Ukrajině či summit NATO.

S historikem Oldřichem Tůmou jsme začali byzantologií, kterou studoval v 70. letech, kdy ještě nosil dlouhé vlasy. Protože byl skoro dvacet let ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, samozřejmě jsme mluvili o poválečném Československu a studené válce – včetně toho, jak moc byla vlastně studená. Ale řeč přišla i na demonstrace před rokem 1989 či na vztah historie a výchovy.

David Gaydečka je hudební producent a promotér, který posunul Prahu mezi evropská centra festivalové hudební produkce. Před deseti lety založil festival Metronom, jehož poslední ročník před pár dny skončil. Vystoupili na něm mimo jiné hvězdy jako Nick Cave či Sting. Už více než 20 let stojí i za festivalem United Islands of Prague a také má na starost hudební produkci v exkluzivním hudebním klubu Doupě. Též organizuje hudební festival Všetice. Vzpomínali jsme i na jeho producentské začátky a zhodnotili pozici Prahy na evropské kulturní mapě.

Ivan Hodáč byl nejvýše postaveným českým manažerem v evropském automobilovém průmyslu. Dlouhá léta byl tajemníkem Evropské asociace automobilového průmyslu. Mluvili jsme tedy především o budoucnosti tohoto odvětví ve světle čínské konkurence a nástupu elektromobility. Ale povídali jsme si i o jiných jeho působištích, třeba ve Warner Bros. Zajímaví jsou taky Ivanovi předci. Tatínek – taktéž Ivan – byl nejslavnější prvorepublikový automobilový závodník a jeho tetou byla herečka Nataša Gollová. Hned po 21. srpnu 1968 Ivan emigroval. Usadil se v Dánsku, kde je občanem, ale žije v Belgii. I o tom jsme si vyprávěli.

Dnes je naším hostem bývalý pražský primátor a nyní už i bývalý národní protidrogový koordinátor MUDr. Pavel Bém, kterého po třech měsících ve funkci vyhodili esemeskou. Proč je Pavel Bém přesvědčen, že česká protidrogová politika byla až dosud velmi úspěšná? A proč podle něj skončí katastrofou rozhodnutí stávající systém rozprášit? Dá se to špatné rozhodnutí ještě zvrátit? Mluvili jsme samozřejmě i o Praze a o tom, co je podle něj největší slabinou řízení města. Bém vidí problém v málu investic, jejich špatném řízení a projídání rozpočtu.

Tomáš Poláček je reportér, cestovatel a dobrodruh. Podle mne je mistrem věcné, syrové a drsné reportáže. Autostopem projel Afriku z jihu na sever, několikrát stopoval z Evropy až na východ Asie, vloni na Expo do Ósaky, stopem se dopravil i z Aljašky až do Ohňové země. Vydal o tom knihy. Mimo jiné napsal skvělou knihu s Lacem Déczim, která zaznamenala skutečně autentického člověka s úžasnými postřehy a jazykem. Tomáš je svobodomyslný a odvážný člověk a není náhodou, že býval – a pořád vlastně je – punkerem.

S literárním historikem Martinem C. Putnou jsme museli začít v Knihovně Václava Havla, kde on býval ředitelem a já předsedou správní rady. Oba si tedy pamatujeme hodně. Přišla řeč na paní vdovu i Tomáše Sedláčka. Mluvili jsme o tom, proč Havel nebyl filozofem – a kým tedy byl. Ale došlo například i na pád říše římské, přesněji na otázku, zda k jejímu pádu vůbec někdy došlo.

Dnes s bývalým primátorem hlavního města Prahy Tomášem Hudečkem. Tomáš je vystudovaný geograf a matematik, ale pro mne je hlavně nadšenec pro organismus města. Ať už mluvíte o tramvajích, výškových budovách, nebo rozdílu mezi plánem a plánováním, vidíte, že Tomáše to baví, svíțí mu oči a pro svou profesi žije. A když něco někoho baví, je to počátek úspěchu - anebo minimálně záruka skvělého podcastu. A Tomáš taky leccos dokázal: IPR, stavební předpisy i metropolitní plán jsou vlastně jeho děti a nápady.

Kulturní publicista a literární kritik Jiří Peňás je v podcastu Ředitelé zeměkoule pravidelným hostem. Dnes je tu již počtvrté, tentokrát mluvíme především o Praze, v rámci našeho cyklu Pražská agenda. O tom, jestli je ještě Praha tajemná a magická a zda nám kouzlo již nevyprchalo. Náš host Peňás si myslí, že by měla být hlavně čistá a uklizená. Hovoříme i o grafiti a úpadku estetiky a vkusu a globalizovaném turistickém balastu. Mohou si Pražané najít svoje náhradní centrum, kam vezmou rodinu na nedělní procházku? A nakonec jsme zmínili i novou autorovu knihu Pábení a naděje.

Dnes s arabistou, znalcem klínového písma a čerstvě penzionovaným diplomatem Jakubem Karfíkem. Jakub Karfík pochází z pražské disidentské rodiny, jeho otec Vladimír byl v roce 1968 zástupcem šéfredaktora legendárních Literárních novin. Jak se syn chartisty dostal na pražskou filozofickou fakultu? A co po studiích dělal v Náprstkově muzeu? Coby diplomat působil Jakub Karfík 30 let. Byl naším velvyslancem v Pákistánu, v Egyptě, na Slovensku, v Polsku a v Řecku. Zastával také post ředitele mnoha odborů ministerstva zahraničí. Takže bylo opravdu o čem mluvit. Nejvíce jsme toho napovídali o historii islámu a i aktuálně jsme zůstali na Blízkém východě a hodně jsme mluvili třeba o jaderných zbraních.

S ředitelem a zakladatelem pražské galerie DOX Leošem Válkou o tom, jak a proč se v roce 1981 rozhodl emigrovat do Austrálie a proč už předem věděl, že se tam bude živit výškovými pracemi. Taky proč se v 90. letech rozhodl dát veškeré vydělané peníze do vzniku soukromé galerie DOX, která se stala jednou z nejdůležitějších kulturních institucí v hlavním městě. Řeč přišla taky na to, proč je tak skvělé být outsiderem a samoukem i jak důležitá je silná vůle. A samozřejmě jsme mluvili o Praze ze všech možných úhlů.

Se sinologem Martinem Hálou o tom, jak se v polovině 80. let dostal na roční stáž do Šanghaje, kde tehdy potkal i stovky amerických studentů. Probrali jsme novodobou čínskou historii od velkého skoku přes kulturní revoluci až po události roku 1989 v Číně i u nás. Mluvili jsme taky o čínských lídrech, vývojových etapách systému, technologiích i investicích. A nakonec samozřejmě i o aktualitách.

S Tomášem Pojarem jsem hovořil o aktualitách ohledně příměří mezi USA a Íránem i o snahách Íránu a nyní i Ameriky blokovat Hormuzský průliv. Mluvili jsme o tom, zda se liší americké a izraelské cíle ve válce s Íránem. A řeč přišla taky na Trumpovy tweety a způsoby a důležitost zdvořilosti a slušného chování.

S komentátorem Českého rozhlasu Janem Fingerlandem o válce a příměří ve válce USA a Izraele s Íránem. Honza se celý profesní život zabývá Blízkým východem, Izraelem, arabskými státy. V tomto podcastu to myslím dokázal zcela jedinečně zúročit. Jeho analýza je samozřejmě žhavě a válečně aktuální, ale zároveň poskytne posluchačům jedinečnou kulturní i historickou hloubku. A dozvíte se například, v čem by se případný pád režimu ajatolláhů mohl či nemohl podobat konci komunistů u nás v roce 1989.